Ruzyňský „brownfield“ sice neleží těsně za hradbami města, jako například Smíchov nebo Karlín, má však několik atributů, které jej činí v Praze výjimečným. Je to poloha mezi dvěma nejcennějšími přírodními útvary Prahy, oborou Hvězda a Šárkou, a dále blízkost k letišti, jež stále nabývá na významu a stává se novodobým „přístavem Prahy“. Spolu s dobrým napojením na vnější městský okruh a plánovanou modernizací železniční dráhy, stavbou metra a prodloužením tramvaje má tato lokalita dobré předpoklady k tomu být skutečnou městskou čtvrtí, nikoli předměstskou resp. periferní. Každá definice toho, co je městské, končí u výroku, že městem se rozumí vyšší koncentrace obyvatel a jejich rozličných činností na menším území. Zatímco předměstí resp. periferie se vyznačuje monofunkčním využitím ať už v podobě bydlení, nebo výroby. Praha je městem centrickým a nová čtvrť bude zcela jistě na centrum města silně vázána. Pokud však nová čtvrť bude dostatečně městská, má šanci nabídnout místo pro tzv. lokální centrum a může naplnit jednu z tezí Strategického plánu hl. m. Prahy, který navrhuje Prahu polycentrickou. Návrh na 68 ha řešeného území snese svou velikostí srovnání se stavebními aktivitami na území Prahy 6, ať už jsou to Dejvice, či později Ořechovka, Hanspaulka, anebo sídliště Petřiny, které postupně vrůstaly mezi staré vesničky před branami Prahy.

Čas

Ač jsou nemovité hodnoty v řešeném území mizivé, přesto si některých vážíme a nechceme postupovat metodou „tabula rasa“. Uvažujeme v čase a myslíme na to, že řada provozů může ještě řadu let dobře sloužit svému účelu. Do území vkládáme základní komunikační osy v podobě bulvárů, které respektují stávající provozy a umožňují jejich dočasné fungování.  Vložením bulvárů ponecháváme na dožití současné vojenské internáty, lehkoatletický ovál a tělocvičnu. Východněji ponecháváme budovy nakladatelství Naše Vojsko a panelové budovy ubytovny MO. Nové bulváry navazují na stávající ulici U Prioru vedoucí podél funkčních areálů soukromých firem. Prvotně navrhujeme stavět podél ulice Vlastina a logicky tak navázat na již urbanizované území. Tímto řešením hledáme životaschopnost návrhu a členění do jednotlivých etap, které se vzájemně nepodmiňují.


4 urbanistické jednotky / sousedství

Území dále členíme na 4 urbanistické jednotky: západní „castrum“ pro armádu, severní u ulice Vlastina, kterým počne výstavba, východní na místě bývalých skladů Prioru s návazností na zástavbu Liboce, které bude klidnější a bude navazovat na nižší obytnou zástavbu, a jižní v návaznosti na železniční dráhu, kde se mohou umisťovat i rušnější provozy jako vědeckovýzkumná centra, technoparky, konferenční centra apod. Každá z těchto jednotek má své malé náměstí a svůj odlišný charakter daný svou polohou a vazbou na okolí. Nejcennější stavby, jimiž jsou nejstarší budovy armády (řízení letového provozu a archivy), navrhujeme ponechat do budoucnosti a navázat na ně na tomto čestném místě administrativními budovami pro armádu, jež vytvoří západní urbanistickou jednotku odkazující na římský vojenský tábor „castrum“. Tím odkazujeme na původní stavební počin v této lokalitě a vyzdvihujeme paměť místa. Administrativní budovy pro armádu mohou být umístěny podobně jako je tomu v Dejvicích v rámci městské uliční sítě a být přitom dostatečně ochráněny, podobně jako je Česká národní banka Na Příkopech.

Central park a magnety MHD

Uprostřed řešeného území navrhujeme městský park. Řešené území nelze vnímat jako jednu čtvrť, které by měla ve svém centru jedno velké náměstí, podobně jako bylo cílem Prof. Engela v Dejvicích. Plánované zastávky metra a železnice, která se v budoucnu velmi pravděpodobně promění v „S-Bahn“ se spojením v intervalu každých 5-10 minut, jsou v dnešní době natolik silnými magnety, že centrální náměstí nemá význam – chybělo by mu metro nebo vlak. Nedávno realizovaná výstavba u stanic metra Anděl, Zličín, Budějovická, Pankrác anebo Černý Most ukazuje, jak silné tyto magnety MHD jsou, a proto zástavbu orientujeme k těmto zdrojům energie.

Primární elementy města

Do městské struktury složené převážně ze soukromých investic vkládáme tzv. primární elementy města, jak je definoval Aldo Rossi. Jedná se o výrazné zapamatovatelné objekty, které propůjčují charakter svému okolí a přispívají k lepší orientaci ve městě. Utváří zapamatovatelná místa. Vedle navrhovaného kostela se jako primární elementy města nabízí kongresové centrum (pro blízkost letišti), galerie, stavba pro vědu a výzkum, specializovaná škola apod.

Prostupnost

Brownfields vytváří ve městě bariéry. Navrhujeme území maximálně otevřít a propojit s okolím, umožnit prostupnost a svobodný pohyb obyvatel. Plynule navazujeme na stávající komunikace. Nová výstavba by měla být otevřená a komunikující a pozitivně vyzařovat do svého okolí. Uzavření lokalit formou „gated community“ jako je v blízkém okolí například výstavba na Na Krutci nebo Malá Šárka nejde v tomto ohledu dobrým příkladem.

kvalitní a atraktivní veřejná prostranství
Hledáme tvar a charakter veřejných prostranství, přemýšlíme o náladě, kterou budou jednou mít návštěvníci při procházkách po přestavěném areálu. Zabýváme se sítí veřejných prostorů, které na sebe navzájem navazují. Rozumíme veřejnému prostoru jako „obývacímu pokoji města“, dáváme mu hranice a hledáme správné proporce mezi jeho šířkou a výškou. Zajímá nás život mezi budovami, jak jej popisuje Jan Gehl. Vymezujeme plochy, kde se má stavět a kde nikoli. Stavební parcely určujeme tak, abychom měli dostatečně vymezená veřejná prostranství – aby měla jasný tvar.

Transformace industriální Ruzyně

místo: Praha 6, Ruzyně
klient: Praha 6
studie: léto 2010
autoři: Pavel Hnilička, Marek Řehoř, Martin Chlanda, Ondřej Sýkora
spolupráce: -
dokončení: -
stávající stav: dokončená studie